Ve dnech 16. - 18. listopadu 2001 se na hvězdárně v Přerově konalo už tradiční Setkání Astropraktika. Jedná se o víkendové setkání nejen účastníků hlavní astronomické akce roku Astropraktikum. Vždy mezi sebou rádi přivítáme nové nadšence, kteří mají chuť si zapozorovat a dovědět se možná i něco nového.

A jak ten letošní víkend vlastně vypadal? První příchozí se před hvězdárnou začali scházet už kolem 17. hodiny. Na tu nejdůležitější osobu, pana ing. Petra Karla, který byl naší vstupenkou na hvězdárnu (ten jediný měl klíče), jsme si ale museli ještě chvíli počkat. Přišel akorát včas, aby nás, "zmrzlé polárníky", pustil dovnitř. Hned jak jsme donesli pitnou vodu, se dal vařit toužebně očekávaný horký čaj. Během večera se nás sešlo patnáct, škoda jen, že někteří přijet nemohli. Po slibu, že k přikládání nebudeme používat ani židle ani parkety, nám bylo dovoleno zatopit v kamnech. Tady musím pochválit naše kluky, kteří se tohoto úkolu zhostili opravdu na výbornou.

Venku bylo nádherné jasno, a tak nám nic nebránilo v tom otevřít střechu a jít pozorovat. Nad západem se s námi pomalu loučila letní souhvězdí, tak jsme si alespoň mohli připomenout, co jsme pozorovali v létě. Obloze ale vévodila souhvězdí podzimní, zejména sněhobílý kůň Pegas, Andromeda a Perseus, plné zajímavých objektů. Později se objevil i Saturn a Jupiter. Navíc nám tu a tam nad hlavami proletěl "meťas", patřící k roji Leonid. S pozorováním jsme skončili kolem jedné hodiny, venku už byla opravdu zzzima. V přednáškovém sále ale za to bylo krásné teploučko, tak jsme tam všichni rozmrzali a povídali si.

V sobotním ránu nás probudilo troubení traktoru, který nemohl projet kolem námi zaparkovaných aut. Hvězdárna se totiž nachází za městem mezi poli, letos obklopená obrovskými hromadami cukrovky. Měli jsme "štěstí", zrovna tuto sobotu ji zemědělci začali odvážet, a tak bylo kolem hvězdošky pořád rušno. Po snídani jsme začali uklízet, protože se hvězdárna nacházela v žalostném stavu. Po obědě jsme pozorovali a zakreslovali Sluníčko, povídali si a poslouchali písničky. Vyvrcholením večera bylo prohlížení fotek. Nad některými z nich mi zůstával rozum stát. Možná nejen já jsem v tu chvíli litovala, že jsem nezavedla cenzuru. Až v tento moment si člověk uvědomí, že si ani nevšiml, že je focen. Zvláště někteří z účastníků mají v tomto přepadávání docela slušnou praxi, tak se před nimi musíte mít na pozoru ve dne v noci. Nebudu raději jmenovat, jen varuji, že příště si foťák určitě nezapomenu a vše splatím i s úroky!

Večer bylo opět jasno a navíc přišlo i pár návštěvníků. Ti, kdo nebyli právě na pozorovatelně, uvnitř vařili večeři - naše tradiční kolínka s kečupem. Musím je ale pochválit, povedly se jim na jedničku s *. Navíc kluci dovezli klávesy, takže jsme měli večer i s živou muzikou. Během noci jsme se pokusili najít i kometu Linear, ale to už nám počasí příliš nepřálo. Začala padat mlha a posléze i namrzat. Schody i podlaha pokrytá linem se proměnily v malou klouzačku a to už byl nejvyšší čas zatáhnout střechu a jít se trochu ohřát dovnitř. Počasí se už do rána neumoudřilo, tak jsme z Leonid viděli jen pár kousků. V noci už tradičně mezi účastníky kolovaly deníčky, kam se každý mohl podepsat, něco nakreslit, nebo i přidat dobrou radu k pozorování či do života. Pak nás čekal zasloužený spánek.

Ráno, či spíše dopoledne, bylo ve znamení balení a úklidu. Vše jsme uvedli do ještě lepšího stavu, než byl ten původní. Pak už zbývalo jen závěrečné foto všech před hvězdárnou, rozloučení a slib, že se příští rok opět sejdeme na dalším ročníku AP 2002.

A ještě pár dotografií: